Poslanci Evropského parlamentu: kdo jsou a jak se volí v ČR

Poslanci Evropského parlamentu (často zkráceně europoslanci, anglicky MEP) jsou zástupci občanů členských států Evropské unie, které si lidé volí v přímých volbách na pětileté období. Z České republiky jich v parlamentu zasedá 21. Nejsou součástí českého parlamentu: s Poslaneckou sněmovnou nemají nic společného. V textu vysvětlíme, jak funguje jejich volba, co smějí rozhodovat, do jakých skupin se sdružují a kde o nich najdete spolehlivé informace.

Co jsou poslanci Evropského parlamentu

Evropský parlament je jediný orgán Evropské unie, který občané volí přímo. Jeho členové reprezentují lidi, ne vlády, a nejsou vázáni pokyny své domovské země. Na rozdíl od národních poslanců nehlasují jako zástupci státu, ale jako jednotlivci, kteří se v Parlamentu sdružují podle politického zaměření, nikoli podle národnosti.

Pojem „poslanci evropského parlamentu“ se tedy týká výhradně členů evropské instituce. Když v českém prostředí zazní „poslanec“ bez dalšího upřesnění, obvykle se myslí člen Poslanecké sněmovny. Právě na tento rozdíl se zaměříme níže.

Kolik českých europoslanců zasedá v Bruselu a Štrasburku

Česká republika má v Evropském parlamentu 21 křesel. Počet křesel jednotlivých států se řídí zásadou degresivní proporcionality: větší státy mají více poslanců, ale menší státy jsou zastoupeny poměrně silněji, než by odpovídalo čistě poměru obyvatel. Přesné rozložení křesel se může měnit podle rozhodnutí o složení Parlamentu, proto je rozumné aktuální číslo ověřit na oficiálním webu Evropského parlamentu.

Parlament pracuje na více místech. Hlavním místem plenárních zasedání je Štrasburk, další schůze probíhají v Bruselu, kde se také scházejí výbory a politické skupiny. Administrativní zázemí sídlí v Lucemburku. Europoslanci proto část roku cestují mezi těmito městy.

Jak se europoslanci volí v České republice

Volby do Evropského parlamentu se konají zpravidla jednou za pět let, ve všech členských státech zhruba ve stejném termínu. Volí se na pětileté volební období. Hlasují občané Evropské unie, kteří splňují podmínky pro volební právo, a vedle českých občanů tak mohou za určitých podmínek volit i občané jiných států EU, kteří v Česku pobývají.

Obecně platí tyto zásady:

• volí se přímo, tajným hlasováním a poměrným způsobem, tedy podle výsledků kandidátních listin stran, hnutí a koalic,
• voliči vybírají kandidátní listinu a mohou dát přednostní hlas konkrétním kandidátům,
• mandáty se mezi uskupení rozdělují podle získaných hlasů a pro vstup do rozdělování mandátů musí listina překonat zákonem stanovenou hranici,
• celé Česko je jedním volebním obvodem, takže se nevolí po krajích.

Podrobnosti, například věkovou hranici pro kandidaturu nebo přesné pravidlo přepočtu hlasů na mandáty, upravuje zákon o volbách do Evropského parlamentu. Aktuální znění najdete v oficiálních zdrojích a na stránkách Českého statistického úřadu, který zveřejňuje volební výsledky.

Jaké pravomoci europoslanci mají

Pravomoci Evropského parlamentu jsou široké, i když se liší od pravomocí národních parlamentů. Hlavní oblasti jsou tyto:

• Legislativa: Parlament společně s Radou EU, ve které zasedají zástupci vlád členských států, schvaluje většinu unijních předpisů. Návrhy předkládá Evropská komise.
• Rozpočet: společně s Radou schvaluje roční rozpočet Evropské unie.
• Kontrola: dohlíží na Evropskou komisi, například ji schvaluje při jejím jmenování a může jí vyslovit nedůvěru.
• Mezinárodní dohody: významné dohody Unie s třetími zeměmi obvykle vyžadují jeho souhlas.
• Dotazy a petice: europoslanci mohou klást dotazy unijním institucím a Parlament přijímá petice od občanů EU.

Europoslanec tedy nevládne zemi ani nevytváří českou vládu. Spolurozhoduje o předpisech, které se týkají všech členských států, a o evropských penězích.

Rozdíl mezi europoslancem a poslancem Poslanecké sněmovny

Obě funkce jsou volené a obě se označují slovem „poslanec“, jde ale o dvě různé instituce s odlišnou rolí.

Funkce europoslance a poslance Sněmovny je zpravidla neslučitelná: stejný člověk je nemůže zastávat současně.

Než zvolíte svého kandidáta, projděte si na oficiálních stránkách, jak se jeho politická skupina v parlamentu skutečně chová při hlasování.

politolog zaměřený na evropské instituce

Politické skupiny, do kterých se čeští europoslanci zapojují

Europoslanci nezasedají podle zemí, ale podle politického zaměření. Jsou zařazeni do politických skupin napříč členskými státy, které sdružují poslance podobných názorů z různých zemí. Skupiny sestavují společné postoje, rozdělují si pozice ve výborech a koordinují hlasování.

Čeští europoslanci se zapojují do skupin podle toho, k jaké evropské politické rodině patří jejich strana nebo hnutí. Složení skupin i členství jednotlivých českých poslanců se může v průběhu volebního období měnit, proto je spolehlivější ověřit aktuální stav na oficiálním webu Evropského parlamentu než spoléhat na starší přehledy.

Poslanec do skupiny vstupovat nemusí, nezařazení poslanci však mají omezenější možnosti, například při získávání zpravodajských rolí nebo časem v rozpravách.

Jak dohledat informace o europoslancích a jejich práci

Informace o europoslancích jsou veřejné. Nejspolehlivější je čerpat z oficiálních zdrojů:

1. Web Evropského parlamentu: u každého poslance najdete profil s kontakty, členstvím ve skupině a výborech, životopisem i přehledem aktivit, včetně výsledků hlasování.
2. Zastoupení Evropské komise a informační kancelář Evropského parlamentu v Praze: poskytují přehledy v češtině a odpovídají na dotazy veřejnosti.
3. Český statistický úřad: zveřejňuje výsledky voleb, včetně počtu hlasů pro jednotlivé kandidátní listiny a kandidáty.
4. Webové stránky politických stran a samotných poslanců: doplňují pohled na jejich priority, ale jde o prezentaci uskupení, proto je dobré ověřovat si je u oficiálních zdrojů.

Pokud chcete europoslance přímo kontaktovat, využijte kontaktní údaje uvedené v jeho profilu na webu Parlamentu. Každý občan EU může psát jakémukoli europoslanci, nejen tomu zvolenému za svou zemi.

Souvislost s digitální identitou a elektronickou komunikací s úřady

Evropský parlament se podílí i na pravidlech, která ovlivňují digitální život občanů. Spolu s Radou EU schvaloval například nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a související rámec evropské digitální identity. Právě takové předpisy určují, jak se budete moci v budoucnu elektronicky prokazovat napříč státy EU a jak budou fungovat například elektronické podpisy.

V praxi to pro čtenáře znamená dvojí souvislost:

• pravidla pro digitální identitu a elektronické služby, o kterých se v Česku bavíme, často vznikají právě na unijní úrovni, kde mají europoslanci slovo,
• s europoslanci i s úřady se dá komunikovat elektronicky: e-mailem, přes kontaktní formuláře na oficiálních webech, a u českých úřadů například přes datovou schránku nebo prostřednictvím portálu občana, pokud máte zřízenu elektronickou identitu.

Jak elektronická identita funguje a k čemu ji využít, rozebíráme na dalších stránkách webu eIdentita. Pro dotazy k legislativě EU je však vždy nejlepší obrátit se přímo na oficiální zdroje Evropského parlamentu nebo na svého europoslance.

Shrnutí

Poslanci Evropského parlamentu jsou přímo volení zástupci občanů EU s pětiletým mandátem. Česká republika jich má 21, volí se poměrným systémem v jednom celostátním obvodu a po zvolení se sdružují do politických skupin napříč státy. Spolurozhodují o unijních předpisech a rozpočtu a kontrolují Evropskou komisi, ale nenahrazují poslance Poslanecké sněmovny, kteří rozhodují o českých zákonech. Aktuální počty, složení skupin a profily konkrétních osob si ověříte na oficiálním webu Evropského parlamentu.