Končí rozhlasový a televizní poplatek?

Co je rozhlasový a televizní poplatek

V České republice máme povinný poplatek za vysílání rozhlasu a televize, zkráceně nazývaný také rozhlasový a televizní poplatek. Platí ho každá domácnost i firma, která vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač. Tím se rozumí jak klasické televizory a rádia, tak i počítače, tablety, mobily nebo autorádia, pokud je s nimi možné přijímat rozhlasové nebo televizní vysílání. Výše poplatku se liší pro domácnosti a firmy. Domácnosti platí 135 Kč měsíčně a firmy podle počtu zaměstnanců a přijímačů od 45 Kč do 5 200 Kč měsíčně.

Tento poplatek slouží k financování veřejnoprávních médií, tedy Českého rozhlasu a České televize. Tyto instituce mají za úkol poskytovat objektivní a nezávislé informace, rozvíjet českou kulturu a jazyk a plnit další veřejně prospěšné funkce. Na rozdíl od komerčních televizí a rádií, které jsou financovány z reklamy, nejsou veřejnoprávní média závislá na sledovanosti a preferencích inzerentů. Díky tomu mohou nabízet programy pro všechny věkové a zájmové skupiny, a to i pro ty, které nejsou pro komerční subjekty ekonomicky atraktivní.

Poplatek za rozhlasové a televizní vysílání je důležitým zdrojem financování pro nezávislá média v České republice. I když se najdou kritici, kteří s jeho existencí nesouhlasí, je důležité si uvědomit, že veřejnoprávní média hrají v demokratické společnosti nezastupitelnou roli.

Výše poplatku a platba

Poplatek za rozhlasové a televizní vysílání, zkráceně koncesionářský poplatek, činí v roce 2023 částku 160 Kč měsíčně. Celkem tedy za rok zaplatíte 1 920 Kč, pokud jste domácnost. Firmy a podnikatelé platí 480 Kč měsíčně, tedy 5 760 Kč za rok. Poplatek se platí České televizi a Českém rozhlasu a slouží k financování jejich vysílání. Platit ho musí každá domácnost i podnikatel, kteří vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač. Za přijímač se považuje i počítač, tablet nebo mobilní telefon s přístupem k internetu. Poplatek se platí i v případě, že sledujete vysílání online. Platit můžete několika způsoby. Nejjednodušší je platba SIPO, pokud jste k ní přihlášeni. Platit můžete také bankovním převodem, na poště složenkou nebo online platební kartou. Důležité je uvést správný variabilní symbol, který najdete na svém předchozím vyúčtování nebo na webových stránkách České televize a Českého rozhlasu. Pokud poplatek nezaplatíte včas, hrozí vám penále. Jeho výše se liší podle délky prodlení. V případě neuhrazení poplatku může dojít až k exekuci.

Kdo poplatek platí a kdo je osvobozen

Poplatek za rozhlasové a televizní vysílání platí v České republice každá domácnost, která vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač. Nezáleží na tom, zda je přijímač používán k příjmu českého nebo zahraničního vysílání, ani na to, zda je placen předplatné za kabelovou televizi nebo satelitní vysílání. Poplatek se platí za každý přijímač zvlášť. Osvobozeny od poplatku jsou osoby starší 75 let, osoby s úplnou ztrátou sluchu nebo zraku a osoby pobírající příspěvek na živobytí. Dále jsou osvobozeny domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením a dětské domovy. Poplatek se nevztahuje na počítače, tablety a mobilní telefony, i když je na nich možné sledovat televizní nebo poslouchat rozhlasové vysílání.

Na co se poplatky používají

Poplatky za rozhlasové a televizní vysílání, často označované jako koncesionářské poplatky, slouží k financování veřejnoprávních médií v České republice, konkrétně České televize a Českého rozhlasu. Tyto instituce mají za úkol poskytovat objektivní, nezávislé a kvalitní zpravodajství, publicistiku a zábavu pro širokou veřejnost. Na rozdíl od komerčních stanic, které se zaměřují na zisk a preference inzerentů, se veřejnoprávní média řídí především posláním sloužit veřejnosti a posilovat demokratické principy.

Poplatky zaručují finanční nezávislost těchto médií na politických tlacích a komerčních zájmech. Díky nim může Česká televize a Český rozhlas produkovat a vysílat programy, které by jinak neměly na komerčním trhu šanci, jako jsou dokumenty, vzdělávací pořady, dětské programy nebo pořady pro minority. Poplatky dále umožňují investovat do moderních technologií a rozvoje digitálního vysílání, čímž se zvyšuje dostupnost a kvalita programů pro všechny občany.

Rozhlasový a televizní poplatek? V dnešní době přežitý systém, který brání rozvoji moderního a divácky atraktivního vysílání.

Radomír Dvořák

Historie poplatků v Česku

Historie rozhlasových a televizních poplatků v Česku sahá až do první republiky. Už v roce 1923, krátce po vzniku Československého rozhlasu, byl zaveden rozhlasový poplatek. Jeho výnosy sloužily k financování provozu a rozvoje rozhlasového vysílání. Poplatek se platil za každé rádiové přijímací zařízení.

S příchodem televize v 50. letech minulého století se objevil i televizní poplatek. Zpočátku se platil zvlášť, ale později se sloučil s rozhlasovým poplatkem do jednoho – televizního a rozhlasového poplatku. Výše poplatku se v průběhu let měnila a byla ovlivněna různými faktory, jako například mírou inflace nebo rozvojem technologií.

Po roce 1989 se objevily diskuze o smysluplnosti a spravedlnosti televizního a rozhlasového poplatku. Kritici argumentovali, že v době, kdy si lidé mohou vybírat z mnoha televizních a rozhlasových stanic, není fér platit za služby, které nevyužívají. Objevily se i návrhy na alternativní způsoby financování veřejnoprávních médií, například formou státního rozpočtu. Přes tyto diskuze televizní a rozhlasový poplatek v Česku existuje dodnes.

Historie rozhlasových a televizních poplatků v Česku sahá až do první republiky. Už v roce 1923, krátce po vzniku Československého rozhlasu, byl zaveden rozhlasový poplatek. Jeho výnosy sloužily k financování provozu a rozvoje rozhlasového vysílání. Poplatek se platil za každé rádiové přijímací zařízení.

S příchodem televize v 50. letech miného století se objevil i televizní poplatek. Zpočátku se platil zvlášť, ale později se sloučil s rozhlasovým poplatkem do jednoho – televizního a rozhlasového poplatku. Výše poplatku se v průběhu let měnila a byla ovlivněna různými faktory, jako například mírou inflace nebo rozvojem technologií.

Po roce 1989 se objevily diskuze o smysluplnosti a spravedlnosti televizního a rozhlasového poplatku. Kritici argumentovali, že v době, kdy si lidé mohou vybírat z mnoha televizních a rozhlasových stanic, není fér platit za služby, které nevyužívají. Objevily se i návrhy na alternativní způsoby financování veřejnoprávních médií, například formou státního rozpočtu. Přes tyto diskuze televizní a rozhlasový poplatek v Česku existuje dodnes.

Kritika a diskuse o poplatcích

Rozhlasový a televizní poplatek, často označovaný jako koncesionářské poplatky, je v České republice dlouhodobě předmětem kritiky a diskusí. Mnozí občané zpochybňují jeho výši a způsob využití vybraných finančních prostředků. Argumentují tím, že v době internetu a široké nabídky streamovacích služeb je existence poplatku za veřejnoprávní média zastaralá. Kritici poukazují na to, že Česká televize a Český rozhlas by měly hledat alternativní zdroje financování, například formou reklamy nebo dobrovolných příspěvků.

Srovnání	Rozhlasový poplatek	Televizní poplatek
Výše poplatku (měsíčně)	45 Kč	135 Kč
Platí se za	Vlastnictví rozhlasového přijímače	Vlastnictví televizního přijímače

Odpůrci poplatku dále kritizují netransparentnost v nakládání s vybranými penězi a poukazují na případy předražených zakázek či vysokých platů managementu. Objevují se i názory, že programová skladba České televize a Českého rozhlasu neodpovídá požadavkům a vkusu všech koncesionářů.

Na druhé straně barikády stojí zastánci veřejnoprávních médií, kteří zdůrazňují jejich nezastupitelnou roli v demokratické společnosti. Argumentují tím, že Česká televize a Český rozhlas poskytují objektivní a nezávislé zpravodajství, vzdělávací programy a kvalitní kulturní obsah. Zdůrazňují také důležitost regionálního vysílání a podpory menšinových žánrů. Podle jejich názoru by zrušení koncesionářských poplatků ohrozilo nezávislost a existenci veřejnoprávních médií a vedlo by k dominanci komerčních subjektů na mediálním trhu.

Alternativní modely financování médií

Rozhlasový a televizní poplatek je v České republice dlouhodobě diskutovaným tématem. Kritici mu vyčítají netransparentnost a nespravedlnost, argumentujíc tím, že ho platí i ti, kteří veřejnoprávní média nesledují. Naopak zastánci zdůrazňují jeho důležitost pro nezávislost a objektivitu veřejnoprávních médií, která by jinak byla závislá na příjmech z reklamy a tlaku inzerentů.

Alternativní modely financování

Vzhledem k těmto debatám se nabízí otázka, zda existují alternativní modely financování médií, které by mohly být spravedlivější a efektivnější.

• Financování z daní
• Dobrovolný příspěvek
• Kombinace poplatku a reklamy
• Granty na konkrétní projekty
• Sponzoring
• Crowdfunding

Každý z těchto modelů má své výhody a nevýhody a je otázkou, který z nich by byl pro Českou republiku nejvhodnější. Důležité je vést otevřenou a věcnou debatu o budoucnosti financování médií a hledat řešení, které zajistí jejich nezávislost, objektivitu a dostupnost pro všechny.

Budoucnost rozhlasového a televizního poplatku v Česku

V současné době hradí každý, kdo vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, koncesionářský poplatek. Ten činí 45 Kč měsíčně za rádio a 135 Kč za televizi. Tyto poplatky putují do rozpočtu České televize, Českého rozhlasu a nově také nově vzniklé České tiskové agentury.

Otázka budoucnosti těchto poplatků je v posledních letech předmětem častých debat. Kritici poukazují na zastaralý model financování, který nezohledňuje moderní způsoby konzumace médií, jako je sledování obsahu online. Argumentují také tím, že povinný poplatek je nespravedlivý vůči těm, kteří veřejnoprávní média nevyužívají.

Naopak zastánci koncesionářských poplatků zdůrazňují jejich důležitost pro zachování nezávislosti veřejnoprávních médií. Argumentují, že tyto instituce hrají klíčovou roli v demokratické společnosti, neboť poskytují objektivní a nestranné informace.

Budoucnost rozhlasového a televizního poplatku v Česku je tak nejistá. Mezi variantami, o kterých se diskutuje, je zachování současného systému, jeho reforma, nebo úplné zrušení poplatků a financování veřejnoprávních médií přímo ze státního rozpočtu. Každá z těchto možností má své klady a zápory a je pravděpodobné, že debata o budoucnosti financování veřejnoprávních médií bude pokračovat i v příštích letech.

Užitečné informace a kontakty

Pro více informací o rozhlasovém a televizním poplatku, platbě, osvobození od poplatku nebo nahlášení změn kontaktujte Českou televizi nebo Český rozhlas. Můžete se obrátit na jejich webové stránky nebo zákaznické linky. Česká televize: telefonicky na čísle 261 136 113 nebo e-mailem na adrese info@ceskatelevize.cz. Český rozhlas: telefonicky na čísle 221 551 313 nebo e-mailem na adrese posluchaci@rozhlas.cz. Pro informace o koncesionářských poplatcích a souvisejících záležitostech je k dispozici také web Ministerstva kultury České republiky. Nezapomeňte, že platba rozhlasového a televizního poplatku je povinností pro všechny vlastníky rozhlasových a televizních přijímačů. Dodržováním této povinnosti přispíváte k financování veřejnoprávního vysílání a rozvoji českého kulturního prostředí.