Skuteční majitelé: Kdo se skrývá za závojem firem?

Definice skutečného majitele

Pojem "skutečný majitel" je v dnešní době čím dál důležitější, a to zejména v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Zjednodušeně řečeno, skutečný majitel je fyzická osoba, která má konečnou kontrolu nad danou právnickou osobou nebo právním uspořádáním, a to i v případě, že je tato kontrola vykonávána nepřímo.

Informace o skutečných majitelích jsou klíčové pro transparentnost vlastnictví firem a dalších subjektů. Tyto informace umožňují identifikovat osoby, které skutečně ovládají daný subjekt a zamezit tak zneužívání firem k nelegálním aktivitám. Získat informace o skutečném majiteli nemusí být vždy jednoduché, jelikož vlastnická struktura firem může být složitá a zahrnovat řadu subjektů registrovaných v různých jurisdikcích.

V České republice existuje evidence skutečných majitelů, která je spravována Ministerstvem spravedlnosti. Do této evidence mají povinnost zapisovat se všechny právnické osoby a právní uspořádání s výjimkou těch, které jsou přímo ze zákona vyjmuty.

Základní principy

Základní principy identifikace a evidence skutečných majitelů vycházejí z předpokladu, že za každou právnickou osobou nebo uspořádáním by měly být dohledatelné fyzické osoby, které mají k danému subjektu nejbližší vztah a fakticky ho ovládají. Tyto osoby, označované jako skuteční majitelé, mohou mít na daný subjekt vliv přímý, například vlastnictvím významného podílu, nebo nepřímý, například prostřednictvím ovládajících osob. Informace o skutečných majitelích slouží k předcházení a odhalování trestné činnosti, jako je praní špinavých peněz a financování terorismu, a k posilování transparentnosti a důvěry v ekonomiku. Získávání a uchovávání aktuálních a přesných informací o skutečných majitelích je proto zásadní pro zajištění integrity finančního systému a prevenci zneužívání firem a dalších struktur k nelegálním aktivitám.

Evidence skutečných majitelů

Zákon o evidenci skutečných majitelů ukládá všem právnickým osobám a některým svěřenským fondům a fondům kvalifikovaných investorů povinnost zjistit a evidovat informace o svých skutečných majitelích. Tyto informace se následně zapisují do evidence skutečných majitelů, kterou spravuje Ministerstvo spravedlnosti ČR.

Evidence má sloužit k boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Informace o skutečných majitelích jsou důležité pro identifikaci osob, které skutečně kontrolují danou právnickou osobu nebo fond, a pro odhalování podezřelých transakcí.

Do evidence se zapisují identifikační a kontaktní údaje skutečného majitele, jako je jméno, příjmení, datum narození, adresa bydliště a státní příslušnost. Dále se uvádí způsob, jakým skutečný majitel ovládá danou entitu.

Přístup k informacím v evidenci je zpoplatněn a mají ho k dispozici pouze osoby s oprávněným zájmem, jako jsou orgány činné v trestním řízení, finanční analytický útvar, banky nebo notáři. Veřejnost má přístup pouze k omezeným údajům, jako je jméno, příjmení a datum narození skutečného majitele.

Nezapsání údajů do evidence skutečných majitelů nebo uvedení nepravdivých údajů může mít pro firmy a jejich statutární orgány vážné právní následky, včetně pokut.

Transparentnost informací o skutečných majitelích je klíčová pro boj s praním špinavých peněz a financováním terorismu. Bez znalosti, kdo skutečně kontroluje firmy a finanční toky, se stáváme zranitelnými vůči zneužití.

Radomír Dvořák

Veřejná dostupnost údajů

Zákon o evidenci skutečných majitelů ukládá povinnost zapsat informace o skutečných majitelích do veřejného rejstříku. Veřejnost má k těmto údajům přístup, což přispívá k transparentnosti vlastnictví firem a boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Každý si tak může ověřit, kdo za danou firmou skutečně stojí.

Přístup k informacím o skutečných majitelích je zpoplatněn, aby se zabránilo zneužívání rejstříku. Výpis z evidence obsahuje jméno, datum narození, bydliště a státní příslušnost skutečného majitele a popis jeho vztahu k dané firmě. V některých případech, například z důvodu ochrany osobních údajů nebo bezpečnosti, může být přístup k informacím omezen. Žádost o omezení přístupu se podává k rejstříkovému soudu a posuzuje se individuálně.

Výjimky z veřejné dostupnosti

Existují situace, kdy informace o skutečných majitelích nepodléhají režimu veřejné dostupnosti. Tyto výjimky jsou stanoveny zákonem a slouží k ochraně určitých zájmů, které jsou považovány za důležitější než veřejný zájem na transparentnosti vlastnictví.

Mezi tyto výjimky patří například ochrana nezletilých osob, osob zbavených způsobilosti k právním úkonům, nebo osob, jejichž zveřejnění by ohrozilo jejich bezpečnost nebo soukromí. Výjimka se vztahuje i na situace, kdy by zveřejnění informací mohlo ohrozit probíhající vyšetřování, soudní řízení, nebo bezpečnost státu.

V případě, že se na danou informaci vztahuje některá z výjimek z veřejné dostupnosti, je evidence skutečných majitelů i nadále vedena, avšak přístup k těmto informacím je omezen pouze na vybrané subjekty, jako jsou například orgány činné v trestním řízení, finanční analytický útvar, nebo zpravodajské služby.

Sankce za porušení zákona

Nedodržení povinností týkajících se evidence skutečných majitelů má své následky. Za porušení zákona o evidenci skutečných majitelů hrozí sankce jak právnickým osobám, tak i samotným skutečným majitelům. Pokuty se mohou vyšplhat až do výše 500 000 Kč pro právnické osoby. V případě fyzických osob, které mají povinnost zápisu do evidence, může pokuta dosáhnout 250 000 Kč. Sankce se ale neomezují jen na pokuty. Mezi další postihy patří například zákaz účasti ve veřejných zakázkách, ztráta možnosti čerpat dotace nebo i zápis do registru osob se zákazem podnikání. Je proto nezbytné brát povinnosti spojené s evidencí skutečných majitelů vážně a včas a správně plnit všechny zákonné požadavky. Ignorace nebo zanedbání těchto povinností může mít pro firmy i jednotlivce nezanedbatelné negativní dopady.

Mezinárodní spolupráce

V dnešním globalizovaném světě je mezinárodní spolupráce v oblasti identifikace a sdílení informací o skutečných majitelích firem a dalších právnických osob klíčová pro boj proti praní špinavých peněz, financování terorismu a daňovým únikům. Česká republika je aktivním účastníkem mezinárodních iniciativ a smluv, které se touto problematikou zabývají. Jednou z nich je například Směrnice Evropské unie o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, která ukládá členským státům povinnost vést centrální evidence údajů o skutečných majitelích a zajistit jejich dostupnost příslušným orgánům. Česká republika se také zapojuje do výměny informací o skutečných majitelích s ostatními státy, a to jak na základě dvoustranných smluv, tak v rámci mezinárodních organizací, jako je Finanční akční úkol pro boj s praním špinavých peněz (FATF). Tato spolupráce umožňuje efektivnější identifikaci a sledování podezřelých transakcí a osob a přispívá k posílení integrity finančního systému a prevenci kriminality.

Vlastnost	Informace o skutečných majitelích
Definice	Informace o fyzických osobách, které mají koncový prospěch z dané právnické osoby nebo ji kontrolují.
Účel	Zvýšení transparentnosti vlastnictví firem a boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
Přístupnost	Veřejně dostupné v některých zemích, v jiných s omezeným přístupem.

Ochrana oznamovatelů

Zákon o evidenci skutečných majitelů z roku 2018 zavedl povinnost pro firmy a některé další subjekty zapisovat informace o svých skutečných majitelích do veřejného rejstříku. Tento krok má za cíl zamezit zneužívání firem k praní špinavých peněz, financování terorismu a jiné trestné činnosti. S tím souvisí i ochrana oznamovatelů, kteří upozorní na porušení zákona o evidenci skutečných majitelů. Oznamovatelem se rozumí fyzická osoba, která má v souvislosti s prací informace o možném porušení povinností týkajících se evidence skutečných majitelů. Může jít například o zaměstnance, spolupracovníky, ale i osoby v obchodním styku s danou firmou. Oznamovatel má právo podat oznámení o porušení zákona příslušnému orgánu, kterým je v tomto případě Finanční analytický úřad. Zákon o ochraně oznamovatelů z roku 2023 pak poskytuje oznamovatelům ochranu před odvetnými opatřeními, jako je propuštění z práce, šikana nebo diskriminace. Tato ochrana se vztahuje i na osoby blízké oznamovateli. Cílem je vytvořit prostředí, kde se lidé nebojí upozorňovat na nekalé praktiky a přispívat tak k transparentnosti vlastnické struktury firem.

Dopady na podnikatelské prostředí

Zavedení evidence skutečných majitelů má nezanedbatelný dopad na podnikatelské prostředí. Firmy se musejí vypořádat s novými administrativními povinnostmi spojenými se sběrem, ověřováním a aktualizací údajů o skutečných majitelích. To s sebou nese dodatečné náklady, a to zejména pro malé a střední podniky, pro které může být administrativa zatěžující. Navíc hrozí sankce za neplnění povinností.

Evidence má ale i pozitivní dopady. Zvýšení transparentnosti vlastnické struktury firem přispívá k důvěryhodnějšímu a stabilnějšímu podnikatelskému prostředí. To může vést k lepšímu přístupu k financování, usnadnění obchodních vztahů a posílení investic. Transparentnost také ztěžuje praní špinavých peněz, financování terorismu a daňové úniky.

Důležité je, aby systém evidence byl nastaven efektivně a s ohledem na minimalizaci administrativní zátěže pro firmy. Zároveň je nezbytná osvěta, která podnikatelům pomůže se v problematice zorientovat a splnit své povinnosti.

Aktuální změny v legislativě

V posledních letech prošla legislativa týkající se skutečných majitelů významnými změnami. Hlavním cílem těchto úprav je zvýšení transparentnosti vlastnických struktur a boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Jednou z klíčových změn je zpřísnění povinností při zápisu informací o skutečných majitelích do evidence skutečných majitelů. Firmy a další právnické osoby mají nyní povinnost zjišťovat a evidovat detailnější informace o svých skutečných majitelích, včetně údajů o jejich osobní identifikaci a rozsahu jejich kontroly nad danou entitou. Důraz je kladen na identifikaci fyzických osob, které mají konečnou kontrolu nad společností, ať už přímo či nepřímo. Zanedbání těchto povinností může mít pro firmy a jejich zástupce vážné důsledky, včetně vysokých pokut a dalších sankcí. Kromě zpřísnění evidenčních povinností se legislativa zaměřuje také na zpřístupnění informací o skutečných majitelích. Veřejnost má nyní širší možnosti přístupu k informacím z evidence skutečných majitelů, což umožňuje větší kontrolu a transparentnost. Tyto změny v legislativě o skutečných majitelích jsou součástí širšího úsilí o posílení integrity finančního systému a boj proti finanční kriminalitě.